Velké množství mladých lidí míří po střední škole automaticky na univerzity, aby získali titul a nejvyšší možné dokončené vzdělání. V mnoha případech přitom ani natolik nejde o jejich přání a vysněný cíl a nezřídka se stává, že nad volbou jejich zaměření visí jeden velký otazník, jelikož si sami nejsou jistí, jakým směrem se dále ubírat, přední je zisk titulu jako takového.

Poptávka po zručných jedincích
Výsledkem velkého množství vysokoškolských absolventů je pak fakt, že chybí poměrně značné množství manuálně pracujících jedinců či osob s odborným středoškolským zaměřením bez další studijní nástavby. Následně se pak stává to, že právě na základě jejich nedostatku bývají mnohdy lépe finančně ohodnoceni nežli jejich vystudovaní přátelé.

Skutečností je i to, že u značného množství pracovních nabídek je coby požadované vzdělání uvedeno „středoškolské“ či „odborné s maturitou“, otázkou pak je, nakolik se tedy další studium vyplatí a zda člověk dostane přednost před jinými uchazeči pouze na základě toho, že strávil více času na akademické půdě, který mnohdy bohužel bývá značně vzdálená reálnému světu a jeho fungování. Samozřejmě záleží také na lokalitě, v níž danou pracovní pozici vyhledáváte.

Praxe coby klíč k úspěchu
Vysokoškolský titul vám samozřejmě může mnohé dveře otevřít a je to skvělý způsob, jak vykročit vstříc vysněné profesi a budoucnosti s ní spjaté. Studuje-li však člověk univerzitu jen proto, aby měl na konci diplom, přičemž zcela postrádá jakoukoliv jinou motivaci a nadšení, je malá pravděpodobnost, že najde uplatnění v daném oboru. Může se přitom stát, že takovéto typy studium ani nedokončí, případně během něj budou psychicky trpět. A to skutečně zapotřebí není.
Rozhodně je důležitý i fakt, že pouhý titul nestačí, zapotřebí je během studentských let myslet i na dostatečné množství praxe a sbírání cenných zkušeností. Bez těch vás totiž jen tak někdo nezaměstná a konkurence je skrz popularizaci univerzit vysoká.